Knihovnička.NET - knižní svět online

Sedíme v jeskyni, v té Platónově jeskyni, každý na svém písečku, většinou už rezignovaně tomu přivyklí. Na šero, nejasno, pochmurno, jenom stíny skutečnosti se nám občas na stěně promítnou. A náhle - vpadla do mého života a z jeskyně Platónovy se stala ta Aladdinova – vpadla – mladá, svěží, vzrušující, nádherná svou bezprostředností, dychtivá po vzájemnu, plná nadšení a příslibů, maličko ještě rozcuchaná a kritická a nekritická, se září kolem sebe, strhující a vábící – pojď se mnou, zázraků spatříš velikých ...

Nechal jsem se zvábit sladkým zpěvem a začal v sobě objevovat touhu – spoluvytvářet její háv, podílet se na na jejím vývoji a výstavbě, poznávat skrze ni – slovy básníka – krajiny jenom tušené.

Ne, že bych se o to nepokoušel už dříve – ale byly to jenom takové neuspořádané, ojedinělé pokusy, které zase brzy odezněly ...

A najednou tu byla. Objevila se na ploše mého počítače v mé jeskyni – a já jsem zprvu jen tak nakoukl, pak se vrátil a ještě a ... od té doby jsem ztracen a pohlcen světem knih a autorů. Nemůžu se donasytit, pořád nacházím něco nového a konce tomu není ...

Je jistě úžasné, mít doma knihu. Mít těch knih patnáct stovek – tolik jsme jich asi měli doma - a mít je většinou přečtené je ještě úžasnoucnější.

A opravdu nejúžasnějsnoucnější je mít jich kolem třicet tisíc a neustále spolupracovat na jejich zvyšujícím se počtu. A přitom také samozřejmě důvěrně poznávat i autory a jejich - v drtivé většině opravdu nelehké – životy.

Sedíme v jeskyni a na šero už jsme si tak nějak přivykli. Přesto do toho příšeří občas probleskne paprsek radosti a poznání – při četbě oblíbených knížek a autorů. A proto mám rád stránky www. knihovnicka. net Více světla do těch našich jeskyní. Více světla.